Cévní (kardiovaskulární) soustava
KREVNÍ CÉVY
dělíme: - tepny
vlásečnice
žíly
TEPNY (Arterie)
- vedou krev ze srdce
- stavba: - stěny pevné a pružné
- uvnitř vystlány vrstvou endotelových buněk
- okolo kruhovitě uspořádáno hladké svalstvo
- ve svalovině vazivo s elastickými vlákny
- na povrchu tepny řidší vazivový obal se sítí vegetativních nervů
- tepny se postupně větví do vlásečnic
VLÁSEČNICE (kapiláry)
- stěny tvoří vrstva endotelových buněk
- prostupují všechny tkáně kromě pokožky a její útvary - nehty, vlasy, chlupy , oční rohovka, chrupavky
- funkce: - jejich stěnami prostupují živiny, kyslík z krve do tkání, obráceně pak oxid
uhličitý, odpadní látky
- prostupují i leukocyty do mezibuněčných prostor = diapedéza (uplatnění při obraně proti infekci)
ŽÍLY (vény)
- stavba: - stejné vrstvy jako u tepen, pouze tenčí
- na stěnách žil dol. končetin - chlopně - jednosměrný průtok krve k srdci
-pohybu krve napomáhá: - stahy kosterního svalstva
- podtlak v hrudní dutině při vdechu
- gravitace (u žil výš nebo ve stejné úrovni srdce)
- někdy - stěny povrchových žil vakovitě rozšířeny - křečové žíly, žilní městky - varixy - v místě krevní sraženiny - tromby - ucpání žil, záněty - při poškození výživy kůže - bércové vředy
SRDCE (cor)
- uloženo v osrdečníku (perikardu), který je z vaziva - vnější obal
- po velkých cévách přechází na srdce vazivový obal - epikard
- mezi perikardem a epkardem - štěrbina s tekutinou umožňující pohyby srdce
- pod epikardem - myokard - svalovina srdeční
- vnitřní výstelku srdce tvoří endokard -nitroblána srdeční
- stavba srdce: - podélnou přepážkou rozděleno na dvě poloviny, každá polovina se skládá z
tenkostěnné předsíně (atrium) a silnostěnné komory (ventriculus)
- mezi pravou předsíní a komorou - trojcípá chlopeň (valvula tricuspidalis)
- mezi levou předsíní a komorou - dvojcípá chlopeň (valvula bicuspidalis)
- do pravé předsíně vstupuje horní a dolní dutá žíla, z pravé komory vystupuje plicní kmen
- do levé předsíně vstupují plicní žíly, z levé komory vystupuje srdečnice (aorta)
ČINNOST SRDCE
- vlastní automacie a rytmicita
- AUTOMACIE: - impulzy pro činnost srdce vznikají v srdci samém v tzv. převodním systému srdečním
- začíná v síňovém uzlíku (nodus sinuatrialis) - leží v horní části pravé předsíně při ústí horní duté žíly - impulzy z něj převáděny do síňokomorového uzlíku (nodus atrioventricularis) - hranice pravé síně a komory - z tohoto uzlíku vychází svazeček sval. vláken - Hisův můstek (zabezpečuje spojení svaloviny předsíní a komor) - v přepážce se můstek rozděluje na 2 raménka, ty končí v obou komorách jako síť Purkyňových vláken
- RYTMICITA: - signály jsou rytmické - od vlivem autonomních vegetativních nervů (nelze ovládat vůlí)
- parasympatikus - činnost zpomaluje
- sympatikus - zrychluje
- střídavé smršťování (systola) a ochabování (diastola)
- srdeční stah - podráždění v sinusovém uzlíku - stah síní - doplnění komor krví - přestávka - podráždění se přenese z pravé síně do komor - smrštění komor - krev vytlačena do arterií (období systoly) - komorové stahy se uvolní - delší přestávka - srdce ve stavu relaxace (diastola) - plní se krví z horní a dolní duté žíly
TEPENNÝ (SYSTOLICKÝ) OBJEM - objem krve při jednom srdečním stahu (60-80 ml)
MINUTOVÝ SRDEČNÍ OBJEM - při 72 tepech za minutu = asi 5 litrů (při namáhavé práci se může zvětšit až na 40 litrů)
SYSTOLICKÁ OZVA - vzniká stahem srdečního svalu, uzavřením cípatých chlopní
DIASTOLICKÁ OZVA - uzavřením poloměsíčitých chlopní při diastole
ŠELESTY - chlopně špatně zavírají, krev protéká štěrbinou - ozvy jsou nečisté
TEP, PULZ - tlaková vlna probíhající po arteriální části cévní soustavy
- dolní konec předloktí na palcové straně (70 tepů/min)
- maximálně - 180 - 200 tepů
PROUDĚNÍ KRVE V CÉVÁCH
Krevní tlak - tlaková síla proudící krve působící na plošnou jednotku cévní stěny
Hnací síla - tlakový spád - rozdíl tlaku mezi tepennou a žilní částí (žilní = téměř nula, arteriální = hnací síla)
REGULACE KREVNÍHO TLAKU
- reflexně prostřednictvím kardiovaskulárního centra v prodloužené míše, to pomocí sympatických a parasympatických nervů ovládá činnost srdce a hladkého svalstva cévních stěn (př. arteriol)
- kardiovaskulární centrum není v činnosti nezávislé - ovlivňováno mozkovou kůrou a hypotalamem - požadavky na výkon dýchací a oběhové soustavy při fyzické a psychické zátěži
- mechanismus - centrum vyšle signál o určité frekvenci - ovlivní činnost srce a velikost stahu arteriol - v tepnách jsou čidla - baroreceptory - měří výšku krevního tlaku - vyšlou signál zpět do centra
- 1. nízký tlak - nízká frekvence signálů z čidel - centrum vyšle signály - zvýší se srdeční výkon, zúží se cévy
- 2. vysoký tlak - obráceně
= princip zpětných vazeb
KREVNÍ TLAK PŘI LÉKAŘSKÉM VYŠETŘENÍ
- měříme v pažní tepně
- tlak systolický - při stahu komor - určen výkonem srdce, kolísá 13 - 21 kPa (100 - 160 mm Hg)
- tlak diastolický - při uvolnění - odporem v periferních cévách, 12 kPa (90 mm Hg)
- zapisuje se zlomkem
- hypertenze - vysoký krevní tlak - 21/12 kPa (160/90 mm Hg) - nepříznivě působí na srdce, mozkové cévy, jiné orgány
- hypotenze - nízký krevní tlak - 12/8 kPa (90/60 mm Hg)
VÝŽIVA SRDCE
- zajištěna věnčitými (koronárními) tepnami
- odstupují od aorty těsně v blízkosti srdce, větví se do vlásečnic - prostupují srdce
- ucpání koronární cévy - infarkt myokardu = konečné stádium ischemické choroby myokardu
VELKÝ TĚLNÍ KREVNÍ OBĚH
levá komora - srdečnice (aorta) - levý oblouk aorty - sestupná aorta - 2 tepny kyčelní
z oblouku aorty vystupují: 2 věnčité tepny
tepna hlavopažní - větví se na pravou krkavici a pravou
podkličkovou tepnu
levá krkavice
levá podkličková tepna
krkavice - zásobují hlavu
podkličkové tepny - horní končetiny
Sestupná aorta - oddíl hrudní - jícen, průdušky, mezižeberní tepny
- oddíl břišní - párové větve - bránice, nadledvinky, ledviny, pohl. žlázy
- nepárové větve - horní - žaludek, játra, slinivka břišní, slezina
- dolní dvě - tenké a tlusté střevo
Tepny kyčelní - vnitřní větve - orgány malé pánve (moč. měchýř, konečník, pohlavní orgány)
- vnější větve - dolní končetiny
Tepny - větví se na arterioly (tepénky) - kapiláry (vlásečnice) - předávání látek a plynů, přebírání zplodin - kapiláry se spojují - venuly (žilky) - veny (žíly) - horní a dolní dutá žíla - pravá polovina srdce
Horní dutá žíla - krev z hlavy a horních končetin
Dolní dutá žíla - krev z dolních končetin, stěn břišních, pohl. orgánů, ledvin, nadledvin, jater
VRÁTNICOVÝ OBĚH
vlásečnice ze stěn žaludku, střev, slinivky břišní, sleziny - vrátnicová žíla - játra - větví se na vlásečnice - jaterní lalůčky - jat. buňky - odevzdává živiny
MALÝ KREVNÍ OBĚH
pravá komora - plicní kmen - 2 tepny plicní - pravá a levá plíce - tepénky - vlásečnice ve stěnách plicních sklípků - okysličí se krev - 4 plicní žíly - levá předsíň
ELEKTROKARDIOGRAM
- záznam elektrických změn v srdci
- rozlišuje se 5 vln - kmitů = změny el. potenciálů, značí se PQRST
ARTERIOSKLERÓZA
= vzniká ztluštěním stěn cév, ztráta elasticity
ATEROSKLERÓZA
- poškození cévních stěn velkých a středních arterií ukládáním lipidů - arteriosklerotické destičky - pláty tvořené cholesterolem, vápenatými solemi, zbytky rozpadlých buněk + pojivová hmota - destičky rostou - zužuje se arterie - prodění se zmenšuje - v místě poraněné cévy - hromadí se trombocyty - trombus (krevní sraženina) - céva se uzavře - tkáň odumírá
- prevence - tělesný pohyb
denní režim - pravidelné střídání práce, sportu a odpočinku
strava chudá na živočišné tuky
rizikové faktory (kouření, cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, hladina
cholesterolu vyšší než 5 mmol/l)
milujy bulki
(pica z lidlu, 27. 4. 2018 12:29)