Druhy nervů
HLAVOVÉ NERVY (nervi cranialis)
- rozvětvují se v oblasti hlavy a krku
- ústředí hlavových nervů - mozek
- některé nervy - čistě dostředivé (senzitivní) nebo čistě odstředivé (motorické) nebo smíšené
- jednotlivá nervová vlákna, která vytváří hlavové nervy - se zakončují nebo vystupují ze shluku nervových buněk (uloženy v kmeni mozkovém) = jádra hlavových nervů
ROZDĚLENÍ:
- 12 párů:
I. pár - nervy čichové (nervi olfactorii) - vychází z čichové sliznice nosní è přes dírkovou
ploténku čichové kosti è končí v čichovém mozku
II. pár - nerv zrakový (n. opticus) - vychází z receptorů v sítnici oka è přes očnicový
kanálek vstupuje do dutiny lební è před stopkou podvěsku mozkového dochází
k výměně vláken s druhostranným zrakovým nervemè dochází ke zkřížení nervových
drah è končí ve zrakové oblasti mozku
- při poškození nerv. drah dochází ke komplikovaným poruchám vidění
III. pár - nerv okohybný (n. oculomotorius)
IV. pár - nerv kladkový (n. trochlaeris)
VI. pár - nerv odtahující (n. abducens)
= okohybné nervy - motorické, vstupují do očnice, vedou nervové vzruchy ke svalům, které
zabezpečují pohyb oční koule, při poškození - šilhání
V. pár - nerv trojklanný (n. trigeminus)
- smíšený nerv, vzniká spojením tří větví
1. větev - dostředivá, od receptorů z kůže čela, horního víčka, nosního kořene
2. větev - dostředivá, receptory ve tváři, zevního nosu, na patře, zuby horní čelisti
3. větev - smíšená - dostředivá - dolní čelist, jazyk a krajiny spánkové
- odstředivá - motorická pro svaly žvýkací
dráždění - bolesti "zubního původu"
VII. pár - nerv lícní (n. facialis) - čistě motorický, inervuje mimické svaly
- poškození - ztráta mimiky 1/2 obličeje
VIII. pár - nerv sluchově rovnovážný (n. vestibulocochlearis) - nerv čistě dostředivý
- nervové vzruchy ze sluchového a polohově rovnovážného ústrojí vnitřního ucha do nižších sluchových a statických center v mozkovém kmeni
IX. pár - nerv jazykohltanový (n. glossopharyngeus) - smíšený nerv
- dostředivá vlákna - ze sliznice jazyka, patrových oblouků a hltanu a vedou do mozkového kmene vzruchy od chuťových receptorů dutiny ústní
- odstředivá vlákna - svaly hltanu
X. pár - nerv bloudivý (n. vagus) - smíšený, sestupuje z krku do dutiny hrudní a končí v
dutině břišní
- dostředivá vlákna - od receptorů trávicí trubice a dýchacích orgánů
- odstředivá vlákna - zakončují se v hladkém svalstvu trávicí a dýchací soustavy
XI. pár - nerv přídatný (n. accessorius) - převážně motorický, inervuje některé svaly krku,
zdvihač hlavy a sval trapézový
XII. pár - nerv podjazykový (n. hypoglossus) - čistě motorický, vystupuje z prodloužené
míchy a rozvětvuje se ve svalech jazyka
MÍSNÍ NERVY (nervi spinalis)
- mají svá senzitivní a motorická ústředí v míše
- 31 párů - vystupují meziobratlovými otvory, příp. otvory v křížové kosti
- typy: hrudní, krční, bederní, křížové a kostrční
- jsou smíšené - obsahují vlákna dostředivá i odstředivá
- průběh: dostředivá vlákna přicházejí od receptorů è vytváří samostatné svazečky = zadní kořeny míšní è vřetenovitě zduřují è vytváří nervovou uzlinu míšní (ganglion spinale) è vyplněna těly nervových buněk è vstupují do zadní části hřbetní míchy
odstředivá vlákna - vystupují z přední části míchy v podobě svazečků (přední kořeny míšní) è v páteřním kanálu se spojují s kořeny zadními
- spojením předních a zadních kořenů = míšní nerv - smíšený ( přerušení - ztráta citlivosti a hybnosti)
po výstupu z páteřního kanálu è rozdělí se ve 3 větve - spojovací, přední a zadní
- míšní segmenty - části míchy, z každé odstupuje pravý a levý míšní nerv
ROZDĚLENÍ MÍŠNÍCH NERVŮ
Nervová pleteň krční (plexus cervicales)
- vzniká spojením 1. - 4. krčního nervu
- vysílá větve k některým svalům a kůži
- nejvýznamnější - dlouhý nerv brániční (nervus phrenicus) - sestupuje mezihrudím až k bránici - zprostředkovává brániční dýchání
Nervová pleteň pažní (plexus brachialis)
- spojením předních větví 5. - 8. krčního nervu + částečně 1. hrudního nervu
- směřuje za klíční kost a vstupuje do podpažní jámy
- nervy pro svaly pletence horní končetiny, končetinové svaly hrudníku, svaly volné horní končetiny
- nejvýznamnější - nerv vřetenní, středový, loketní - dosahují až na prsty ruky
Nervy hrudní
- netvoří pleteně, nespojují se předními větvemi
- 12 párů - probíhají mezi žebry
- nervy mezižeberní (mm. intercostales) - rozvětvují se ve svalech hrudní a břišní stěny a v kůži přední strany trupu
Nervová pleteň bederní (plexis lumbalis)
- přední větve 1. - 4. nervu bederního
- je uložena ve svalu bedrostehenním
- inervuje svaly břicha, svaly přední a vnitřní strany stehna, zevní pohlavní orgány
- největší: nerv stehenní - větví se na přední straně stehna
Nervová pleteň křížová (pleus sacralis)
- 5. nerv bederní + 1. - 3. nerv křížový
- nerv sedací (n. ischiadicus) -sbíhá po zadní straně stehna a v zákolenní se dělí na nerv holení a lýtkový - dosahují až na prsty nohy
Nervová pleteň stydká (plexus pudendalis)
- ze všech křížových nervů
- inervují svaly pánevního dna, orgány malé pánve
Nervová pleteň kostrční (plexus coccygicus)
- drobné kostrční nervy inervující anální otvor
VEGETATIVNÍ NERVY (autonomní)
- větví se k hladkému svalstvu vnitřních orgánů, žláz a srdce
- v průběhu jsou přerušeny skupinkami nervových buněk - vegetativními uzlinami (ganglii)
- 2 skupiny: - nervy sympatické
- nervy parasympatické
A. Sympatické nervy (sympaticus)
- vychází z míchy krční, hrudní a bederní spolu s míšními nervy
- rozvětvují se ve vegetativních uzlinách
- vegetativní uzliny - jsou podél páteře, jsou vzájemně propojeny nervovými vlákny - vytváří sympatický kmen
- z buněk v uzlinách začínají nová nervová vlákna (šedá - bez myelinu) è inervují příslušné orgány
B. Parasympatické nervy (parasympaticus)
- vystupují z mozku společně s některými mozkovými nervy a z křížové míchy
- vstupují do malých parasympatických ganglií = leží v blízkosti inervovaných vnitřních orgánů
Komentáře
Přehled komentářů
What did you do?
what are you doing?
(wtfas, 21. 10. 2014 17:45)