Jdi na obsah Jdi na menu
 


Druhy nervů

25. 2. 2008

HLAVOVÉ NERVY (nervi cranialis)

- rozvětvují se v oblasti hlavy a krku

- ústředí hlavových nervů - mozek

- některé nervy - čistě dostředivé (senzitivní) nebo čistě odstředivé (motorické) nebo smíšené

- jednotlivá nervová vlákna, která vytváří hlavové nervy - se zakončují nebo vystupují ze shluku nervových buněk (uloženy v kmeni mozkovém) = jádra hlavových nervů

ROZDĚLENÍ:

- 12 párů:

I. pár - nervy čichové (nervi olfactorii) - vychází z čichové sliznice nosní è přes dírkovou

ploténku čichové kosti è končí v čichovém mozku

II. pár - nerv zrakový (n. opticus) - vychází z receptorů v sítnici oka è přes očnicový

kanálek vstupuje do dutiny lební è před stopkou podvěsku mozkového dochází

k výměně vláken s druhostranným zrakovým nervemè dochází ke zkřížení nervových

drah è končí ve zrakové oblasti mozku

- při poškození nerv. drah dochází ke komplikovaným poruchám vidění

III. pár - nerv okohybný (n. oculomotorius)

IV. pár - nerv kladkový (n. trochlaeris)

VI. pár - nerv odtahující (n. abducens)

= okohybné nervy - motorické, vstupují do očnice, vedou nervové vzruchy ke svalům, které

zabezpečují pohyb oční koule, při poškození - šilhání

V. pár - nerv trojklanný (n. trigeminus)

- smíšený nerv, vzniká spojením tří větví

1. větev - dostředivá, od receptorů z kůže čela, horního víčka, nosního kořene

2. větev - dostředivá, receptory ve tváři, zevního nosu, na patře, zuby horní čelisti

3. větev - smíšená - dostředivá - dolní čelist, jazyk a krajiny spánkové

- odstředivá - motorická pro svaly žvýkací

dráždění - bolesti "zubního původu"

VII. pár - nerv lícní (n. facialis) - čistě motorický, inervuje mimické svaly

- poškození - ztráta mimiky 1/2 obličeje

VIII. pár - nerv sluchově rovnovážný (n. vestibulocochlearis) - nerv čistě dostředivý

- nervové vzruchy ze sluchového a polohově rovnovážného ústrojí vnitřního ucha do nižších sluchových a statických center v mozkovém kmeni

IX. pár - nerv jazykohltanový (n. glossopharyngeus) - smíšený nerv

- dostředivá vlákna - ze sliznice jazyka, patrových oblouků a hltanu a vedou do mozkového kmene vzruchy od chuťových receptorů dutiny ústní

- odstředivá vlákna - svaly hltanu

X. pár - nerv bloudivý (n. vagus) - smíšený, sestupuje z krku do dutiny hrudní a končí v

dutině břišní

- dostředivá vlákna - od receptorů trávicí trubice a dýchacích orgánů

- odstředivá vlákna - zakončují se v hladkém svalstvu trávicí a dýchací soustavy

XI. pár - nerv přídatný (n. accessorius) - převážně motorický, inervuje některé svaly krku,

zdvihač hlavy a sval trapézový

XII. pár - nerv podjazykový (n. hypoglossus) - čistě motorický, vystupuje z prodloužené

míchy a rozvětvuje se ve svalech jazyka

MÍSNÍ NERVY (nervi spinalis)

- mají svá senzitivní a motorická ústředí v míše

- 31 párů - vystupují meziobratlovými otvory, příp. otvory v křížové kosti

- typy: hrudní, krční, bederní, křížové a kostrční

- jsou smíšené - obsahují vlákna dostředivá i odstředivá

- průběh: dostředivá vlákna přicházejí od receptorů è vytváří samostatné svazečky = zadní kořeny míšní è vřetenovitě zduřují è vytváří nervovou uzlinu míšní (ganglion spinale) è vyplněna těly nervových buněk è vstupují do zadní části hřbetní míchy

odstředivá vlákna - vystupují z přední části míchy v podobě svazečků (přední kořeny míšní) è v páteřním kanálu se spojují s kořeny zadními

- spojením předních a zadních kořenů = míšní nerv - smíšený ( přerušení - ztráta citlivosti a hybnosti)

po výstupu z páteřního kanálu è rozdělí se ve 3 větve - spojovací, přední a zadní

- míšní segmenty - části míchy, z každé odstupuje pravý a levý míšní nerv

ROZDĚLENÍ MÍŠNÍCH NERVŮ

Nervová pleteň krční (plexus cervicales)

- vzniká spojením 1. - 4. krčního nervu

- vysílá větve k některým svalům a kůži

- nejvýznamnější - dlouhý nerv brániční (nervus phrenicus) - sestupuje mezihrudím až k bránici - zprostředkovává brániční dýchání

Nervová pleteň pažní (plexus brachialis)

- spojením předních větví 5. - 8. krčního nervu + částečně 1. hrudního nervu

- směřuje za klíční kost a vstupuje do podpažní jámy

- nervy pro svaly pletence horní končetiny, končetinové svaly hrudníku, svaly volné horní končetiny

- nejvýznamnější - nerv vřetenní, středový, loketní - dosahují až na prsty ruky

Nervy hrudní

- netvoří pleteně, nespojují se předními větvemi

- 12 párů - probíhají mezi žebry

- nervy mezižeberní (mm. intercostales) - rozvětvují se ve svalech hrudní a břišní stěny a v kůži přední strany trupu

Nervová pleteň bederní (plexis lumbalis)

- přední větve 1. - 4. nervu bederního

- je uložena ve svalu bedrostehenním

- inervuje svaly břicha, svaly přední a vnitřní strany stehna, zevní pohlavní orgány

- největší: nerv stehenní - větví se na přední straně stehna

Nervová pleteň křížová (pleus sacralis)

- 5. nerv bederní + 1. - 3. nerv křížový

- nerv sedací (n. ischiadicus) -sbíhá po zadní straně stehna a v zákolenní se dělí na nerv holení a lýtkový - dosahují až na prsty nohy

Nervová pleteň stydká (plexus pudendalis)

- ze všech křížových nervů

- inervují svaly pánevního dna, orgány malé pánve

Nervová pleteň kostrční (plexus coccygicus)

- drobné kostrční nervy inervující anální otvor

VEGETATIVNÍ NERVY (autonomní)

- větví se k hladkému svalstvu vnitřních orgánů, žláz a srdce

- v průběhu jsou přerušeny skupinkami nervových buněk - vegetativními uzlinami (ganglii)

- 2 skupiny: - nervy sympatické

- nervy parasympatické

A. Sympatické nervy (sympaticus)

- vychází z míchy krční, hrudní a bederní spolu s míšními nervy

- rozvětvují se ve vegetativních uzlinách

- vegetativní uzliny - jsou podél páteře, jsou vzájemně propojeny nervovými vlákny - vytváří sympatický kmen

- z buněk v uzlinách začínají nová nervová vlákna (šedá - bez myelinu) è inervují příslušné orgány

B. Parasympatické nervy (parasympaticus)

- vystupují z mozku společně s některými mozkovými nervy a z křížové míchy

- vstupují do malých parasympatických ganglií = leží v blízkosti inervovaných vnitřních orgánů

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

what are you doing?

(wtfas, 21. 10. 2014 17:45)

What did you do?

moc stručnýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý :P

(:33, 21. 1. 2013 20:02)

anetka

(aneta debnárová, 19. 5. 2008 14:30)

je to velice dlouhýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý

Re: anetka

(Katka, 29. 10. 2011 22:27)

je to velice krááááátkýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý!

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA