Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nervová soustava

25. 2. 2008

ozlišena na:

I. Ústřední nervovou soustavu - ÚNS

1. mozek

2. mícha

II. Obvodové periferní nervy

1. dostředivé (senzitivní)

2. odstředivé - motorické

- autonomní - sympatické

- parasympatické

VÝVOJ ÚSTŘEDNÍHO NERVSTVA

- vzniká z ektodermu na dorzální straně zárodku

- neurální ploténka se prohlubuje v neurální rýhu è vnořuje se è uzavírá è přeměňuje se v neurální trubici

- mozek se tvoří na hlavovém konci zárodku - zde se trubice rozšiřuje a diferencuje se na tři části:

1.přední čichový mozek (prosencephalon)

2.střední zrakový mozek (mesencephalon)

3.zadní sluchový mozek (rhombencephalon)

další vývoj:

- přední mozek se diferencuje na:

přední koncový mozek (telencephalon)

mezimozek (diencephalon)

- střední část zůstává

- zadní mozek:

mozeček (cerebellum)

prodloužená mícha (medulla oblongata)

- původní členění se v dospělosti uchovává jako tzv. mozkový kmen: prodloužená mícha, Varolův most, střední mozek - nejdůležitější a nejstarší části mozku

Po celé délce mozkového kmene na vnitřní části - retikulární formace

= pruh síťovitě uspořádaných neuronů

= převodní soustava do vyšších center mozku, zajišťuje pohybovou koordinaci a důležité

životní funkce

I. ÚSTŘEDNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

1. MÍCHA

2. MOZEK

MOZEK (encephalon)

- 1300 g

- v dutině lební, mozek i mích jsou zevně chráněny plenami (=obaly)

- 1. tvrdá plena (dura mater) - vystýlá dutinu lební (okolo míchy vytváří míšní vak), mezi kostí a tvrdou plenou - cévy, tuk a vazivo, pod tvrdou plenou 2 pleny měkké

- 2. plena - pavučnice (arachnoidea) - bezcévná

- 3. plena - omozečnice (pia mater) - bohatá cévami, kopíruje přesně všechny záhyby mozku (na míše è cévnatá plena míšní)

- štěrbina mezi omozečnicí (míšní plenou) a pavučnicí vyplněna mozkomíšním mokem - chrání mozek a míchu před otřesy a nárazy

STAVBA MOZKU

I. Prodloužená mícha (medulla oblongata)

= pokračování míchy páteřní, zanořuje se do Varolova mostu

- uvnitř IV. mozková komora

- vystupuje z ní 7 párů hlavových nervů - VI. - XII.

- šedá hmota prodloužené míchy - vytváří jádra - zde začínají nebo končí dostředivá a odstředivá vlákna výše uvedených hlavových nervů

- nachází se zde centra retikulární formace - řízení řady životně důležitých funkcí (dýchání, srdeční frekvence, krevního tlaku, pohybů trávicího ústrojí)

- centrum polykání, kýchání, kašlání a zvracení

- bílá hmota - tvoří ji soubory vzestupných nebo sestupných drah

- poranění prodloužené míchy - končí zpravidla smrtí

II. Varolův most (pons Varoli)

= val nad prodlouženou míchou

- spojuje koncový mozek s mozečkem, je přímým pokračováním prodloužené míchy

- skládá se z vzestupných i sestupných mozkových vláken

- nachází se zde i část šedé mozkové hmoty - kontroluje žlázy produkující sliny a slzy

- mezi jádry mozkových nervů jsou roztroušeny nervové buňky è vstupují i do středního mozku è propojují šedou i bílou hmotu è vytváří tzv. retikulární formaci - ta pomocí podmětů neuronů aktivují mozkovou kůru a udržují ji v bdělém stavu, pokud podměty ochabují è vzniká spánek

- z Varolova mostu vystupuje Trojklanný nerv

III. Mozeček (cerebellum)

- tvořen 2 polokoulemi (hemisférami) - spojeny červem mozečkovým (vermis cerebelli)

- povrch - kůra mozečková - vytváří závity, je tvořena šedou hmotou

v závitech - Purkyňovy buňky - téměř největší a nejsložitější buňky v lidském těle - uskutečňují největší počet spojení ze všech mozkových buněk

- uvnitř - bílá hmota - na řezu mozečkem vytváří stromečkovou strukturu - strom života

= reflexní ústředí pohybu, reguluje svalové napětí, koordinaci (jemných, rychlých a

přesných) pohybů, slouží k udržení tělesné rovnováhy

IV. Střední mozek (mesencephalon)

- nejmenší oddíl mozku skrytý mezi mostem a mezimozkem

- horní strana - čtverhrbolí, na spodní straně - 2 stonky mozkové - nasedají na most

středem probíhá Sylviův kanálek

 

a/ čtverhrbolí - končí zde část vláken zrakového a sluchového nervu

b/ kolem Sylviova kanálku - šedá hmota, z ní vychází 2 páry okohybných nervů, Sylviův

kanálek se dále v mezimozku rozšiřuje v III. mozkovou komoru

c/ stonky mozkové - skládají se z bílé hmoty - spojují koncový mozek s nižšími oddíly

centrálního nervstva, obsahují sestupné nervové dráhy, nejdůležitější z nich je dráha

pyramidová

V. Mezimozek (diencephalon)

- mezi hemisférami koncového mozku

- v něm je uložena III. mozková komora

- spodina komory - šedá hmota - hypotalamus, k hypotalamu je stopkou připojena hypofýza

- strop komory - tenčí, v zadu připojena šišinka

- Hypotalamus - reflexní centra pro řízení tělesné teploty, hospodaření s vodou, látkové

výměny v tkáních, regulace spánku a bdění

- boční stěny mezimozku - silné vejčité útvary - talamy (převážně ze šedé hmoty) = převodní

ústředí pro dostředivá nervová vlákna směřující ke koncovému mozku

VI. Koncový mozek (telencephalon)

- mohutný, překrývá ostatní časti mozku

- 2 hemisféry spojeny kalózním tělesem = svazek vláken bílé hmoty

- na povrchu hemisfér - plášť - pallium - tvořen šedou hmotou = hluboce rozčleněn brázdami (sulci) - vytváří laloky (lobi) - čelní, temenní, týlní a spánkový

- na spodní ploše čelních laloků - přiloženy kyjovité oblasti čichového mozku

- uvnitř hemisfér - dutiny (v každé hemisféře 1 mozková komora - I. a II.) - kde vzniká mozkomíšní mok - sveden do III. a IV. komory - otvorem ve stropu IV. komory se mok pod mozečkem dostává ven a tvoří prostředí kolem mozku a míchy

Limbický systém

= útvary kolem III. mozkové komory = mezimozek a útvary pláště na spodní a vnitřní

stranu hemisfér

= hraniční zóna mezi mozkovým kmenem a mozkovou kůrou

- centrum komplexu instinktivního chování, sídlo emocí - strach, hněv, smutek, radost, láska

- zajišťuje ukládání paměťových stop

- na základě zkušeností dotváří vrozené prvky chování

VII. Mozková kůra (cortex cerebri)

- nejmladší a nejdokonalejší část mozku, silná 2-5 mm

- skládá se ze šesti vrstev nervových buněk lišící se tvarem

- rozčleňujeme ji na okrsky, ve kterých končí dostředivá vlákna nervů přicházejících z nižších oddílů nervové soustavy a z receptorů (dochází zde k zachycení a zpracování nervových vzruchů a vytváření vhodných odpovědí na ně)

- 1. okrsky motorické - přední centrální závit

- obsahuje velké jehlanovité (pyramidální) buňky è z nich vedou neurity k motorickým buňkám předních míšních rohů = ústředí vědomých pohybů = pyramidová dráha

- pyramidové dráhy se při sestupu kříží è při poškození jednoho motorického centra - neschopnost provádět pohyby na opačné straně těla

- Motorický okrsek řeči (Brocovo centrum) - zadní část čelního závitu, po zničení - porušení pohybů potřebných k mluvě

- 2. okrsek kožní citlivosti - zadní centrální závit, analyzuje podměty z hmatových tělísek v kůži, z receptorů pro bolest, chlad, teplo, tlak

- 3. sluchový okrsek - zadní část horního spánkového závitu, při oboustranném poškození - hluchota

- 4. zrakový okrsek - horní část týlního laloku, oboustranné poškození - slepota

- 5. chuťový a čichový okrsek - na vnitřních, k sobě přivrácených plochách hemisfér

VIII. Kůra předního mozku

- nejvyšší nadřazené nervové ústředí, spojena dostředivými a odstředivými drahami se všemi nižšími oddíly

- vznikají zde podmíněné reflexy

PÁTEŘNÍ MÍCHA (medulla spinalis)

= provazec v páteřním kanálu, od týlního otvoru až po 2. bederní obratel

- podélnou rýhou rozdělena v pravou a levou polovinu

- šedá hmota - uvnitř míchy, tvar písmene H, přední rohy míšní - krátké a široké, zadnírohy míšní - dlouhé a úzké

- z velkých motorických nervových buněk v předních rozích míšních vybíhají dlouhé výběžky è vstupují do předních kořenů míšních è vytváří míšní nervy è putují ke kosterním svalům è poškození způsobí ochrnutí

- buňky zadních rohů míšních - nejnižší senzitivní ústředí, zakončují se zde dostředivá vlákna míšních nervů

- postranní rohy míšní - vegetativní ústředí, východisko vegetativních nervů

- bílá hmota - na povrchu míchy, žlábky rozdělena na přední, zadní a postranní provazce míšní

- nervová vlákna v těchto provazcích è vytváří vzestupné a sestupné míšní dráhy è spojují nižší ústředí míchy s vyššími centry v mozku

- Vzestupné míšní dráhy - v zadních provazcích, zprostředkují pocity dotyku, tlaku a polohy a pohybu končetin

- Sestupné míšní dráhy - v postranních a předních provazcích, nejdůležitější je pyramidová dráha - vzniká v kůře koncového mozku, končí u motorických jader předních rohů míšních - ovládá vědomé pohyby svalů trupu a končetin

VÝZNAM MÍCHY

= důležité reflexní ústředí

- př. patelární reflex - úderem na čéškový vaz se bérec prudce vymrští dopředu

- krční mícha - centrum reflexního rozšiřování zornic

- bederní, křížová mícha - vyprazdňování močového měchýře a konečníku, genitální funkce - ztopoření a ochabnutí pyje, uvolnění spermatu

= zprostředkuje spojení mezi nižšími a vyššími oddíly centrální nervové soustavy

MÍSNÍ NERVY (nervi spinalis)

- mají svá senzitivní a motorická ústředí v míše

- 31 párů - vystupují meziobratlovými otvory, příp. otvory v křížové kosti

- typy: hrudní, krční, bederní, křížové a kostrční

- jsou smíšené - obsahují vlákna dostředivá i odstředivá

- průběh: dostředivá vlákna přicházejí od receptorů è vytváří samostatné svazečky = zadní kořeny míšní è vřetenovitě zduřují è vytváří nervovou uzlinu míšní (ganglion spinale) è vyplněna těly nervových buněk è vstupují do zadní části hřbetní míchy

odstředivá vlákna - vystupují z přední části míchy v podobě svazečků (přední kořeny míšní) è v páteřním kanálu se spojují s kořeny zadními

- spojením předních a zadních kořenů = míšní nerv - smíšený ( přerušení - ztráta citlivosti a hybnosti)

po výstupu z páteřního kanálu è rozdělí se ve 3 větve - spojovací, přední a zadní

- míšní segmenty - části míchy, z každé odstupuje pravý a levý míšní nerv

ROZDĚLENÍ MÍŠNÍCH NERVŮ

Nervová pleteň krční (plexus cervicales)

- vzniká spojením 1. - 4. krčního nervu

- vysílá větve k některým svalům a kůži

- nejvýznamnější - dlouhý nerv brániční (nervus phrenicus) - sestupuje mezihrudím až k bránici - zprostředkovává brániční dýchání

Nervová pleteň pažní (plexus brachialis)

- spojením předních větví 5. - 8. krčního nervu + částečně 1. hrudního nervu

- směřuje za klíční kost a vstupuje do podpažní jámy

- nervy pro svaly pletence horní končetiny, končetinové svaly hrudníku, svaly volné horní končetiny

- nejvýznamnější - nerv vřetenní, středový, loketní - dosahují až na prsty ruky

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

BLBOST

(Your page Sucks :P, 18. 6. 2014 18:18)

Takovou píííííííčovinu jsem dlooooouho neviděla

xxxx

(děkuji, 30. 5. 2013 21:41)

moc ti děkuji hloupých komentářů si nevšímej je to užasné a na zdravce to moc pomůže.. tvoje stránka jediná, kde jsem konečně našla krásný popis všeho co bere za to Ti moc moc děkuji neskutečně jsi mi pomohla.. opravdu..děkuji

Fůj

(747578482, 22. 3. 2013 15:27)

nic moc fujjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj

sorry

(sorry, 19. 5. 2012 14:40)

sorry *ujde

hmmm

(hmmm, 19. 5. 2012 14:39)

ude to az na chyby

Je to dokonalý

(Majda, 19. 6. 2011 21:03)

Je to úžasný, je tu přesně to co potřebuju, jsem hrozně vděčná :-). Já v tom měla bordel a tady je to tak krásně vypsaný :-), přesně tolik informací, kolik potřebuju :-), děkuju moc :)

Moc díky

(Marcel, 13. 5. 2009 16:32)

Moc děkuju za tenhle článek,moc mi to pomohlo,protože z toho zejtra píšeme a já jsem na to nebyl ve škole(takže to nemám dopsaný).Ještě jednou díky.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA