Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trávící soustava

27. 2. 2008

funkce:

1. příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek

2. mechanické a chemické zpracování potravy

3. vstřebávání živin

trávicí trubice se skládá z:

- ústní dutina - hltan - jícen - žaludek - tenké střevo - tlusté střevo - trávicí žlázy - konečník - řitní otvor

stěny trávicí trubice mají tyto části:

1. sliznice

2. podslizniční vazivo

3. svalová vrstva

4. vazivový obal

ad 1. sliznice- funkce - vystýlá trávicí trubici

- produkuje určité látky (žlázový epitel)

- resorbuje určité látky (epitelové resorbční buňky)

- žlázové buňky - roztroušeny v epitelu nebo se sdružují a vchlipují do hlubších vrtev a tvoří trubičky nebo váčky - vznikají žlázy bez vývodu nebo žlázy s vnitřní sekrecí

- produkty žláz - sekrety, odpadní produkty - exkrety

ad 2. podslizniční vazivo

- řídké s cévními kmeny

- připojuje sliznici ke svalové vrstvě

ad 3. svalová vrstva

- tvořena hladkou svalovinou - výjimka začátek trávicí trubice (až po střední část jícnu) a dolní konec konečníku

- 2 vrstvy: - vnitřní - uspořádána kruhovitě

- vnější - uspořádána podélně

- stahy vytváří peristaltické pohyby - potrava je jimi v trubici posouvána

ad 4. řídký vazivový obal - zevní povrch trávicí trubice

Pozn.

trávení - mechanické zpracování + rozštěpení makromolekulárních látek účinkem enzymů na malé molekuly (aminokyseliny, monosacharidy) tak, aby mohly projít stěnami trávicí trubice a být zužitkovány

vstřebávání (resorpce) - prostupování malých molekul skrze membrány střevních buněk do krve nebo lymfy

DUTINA ÚSTNÍ (cavum oris)

- ohraničena patrem, rty a tvářemi

- spodinu tvoří jazyk připojený svaly k dolní čelisti

- funkce: příjem potravy, promísení se slinami, mechanické a chemické zpracování

Zuby (dentes)

- řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky

- stavba: korunka - vyčnívá z dásně

krček

kořeny

- zasazeny v čelisti v zubních jamkách (alveolách), ke kosti připevněny vazivem - ozubicí (peridontium) - vyplňuje štěrbinu mezi kořenem a zubní jamkou

- povrch zubu: zubní sklovina (email)

- vnitřek zubu - vyplněn dentinem (zubovinou) - tvořen odontoblasty - buňky, které vysílají do dentinu cytoplazmatické výběžky

- uvnitř dentinu - dutinka dřeňová - vyplněná zubní dření (pulpa) = vazivová tkáň s nervy a cévami

- v oblasti kořene - dentin kryt zubním cementem

děti - mléčný chrup - 20 zubů - chybí třenové (do 15 let nahrazen trvalým)

dospělí - trvalý chrup - 32 zubů

v polovině čelisti - 2 řezáky, 1 špičák, 2 třenové zuby, 3 stoličky

Pozn.

plak (zubní povlak) -obsahuje bakterie a organické kyseliny

zubní kámen - plak mineralizovaný vápenatými solemi

paradentóza - onemocnění dásní, krvácení, bolest, viklavost až ztráta zubů

zubní kaz - mikroorganismy rozkládají sacharidy na organické kyseliny, ty spolu s bakteriálními enzymy odvápňují sklovinu

prevence - důsledná hygiena

Slinné žlázy

- 3 páry - příušní, podčelistní, podjazykové

- složení slin - 99 % voda, 1 % soli + bílkoviny (hlavně mucin)

- některé významné látky obsažené ve slinách:

- mucin - vylučován v celém trávicím traktu, s vodou tvoří hlen - ochranná funkce

- ptyalin - enzym amyláza - štěpí a - glykosidické vazby (škrob na maltózu)

- lyzozym - ničí bakterie, choroboplodné zárodky

Řízení sekrece slin

- pouze nervově, centrum pro vylučování v prodloužené míše

- stimulace parasympatickými a sympatickými vegetativními nervy

- vylučování řízeno reflexně

- podměty z chuťových pohárků, mechanoreceptorů (+ podměty zrakové, čichové, sluchové - pokud souvisí s potravou) - nervová vlákna vedou signál do prodloužné míchy - sekrece slin

Jazyk (lingua)

- svalnatý orgán

- účastní se tvorby řeči, obrací a posouvá potravu

- kořen jazyka připojen k jazylce

- na hřbetu a bocích jazyka se nachází chuťové pohárky

HLTAN (pharynx)

- společná část dýchací a trávicí sou stavy

- 3 části:

- 1. nosohltan (nasopharynx)

- 2.ústní část hltanu - kříží se dýchací a polykací cesty

- 3.hrtanová část - neúplně uzavřená hrtanovou příklopkou, která se při polykání sklání a brání vniknutí polykaného sousta do dýchací soustavy

 

JÍCEN (oesophagus)

- trubice - 32 cm dlouhá

- prochází mezihrudní přepážkou a bránicí , ústí do žaludku

- horní část - příčně pruhované svalstvo

- dolní část - hladké - vykonává peristaltické pohyby

Pohyb potravy

- potrava žvýkána, míchána se slinami - vytvoří se sousto - polknuto do hltanu

- polknutí - částečně ovládáno vůlí (posunování potravy do zadní části dutiny ústní

reflexně - podrážděním smyslových buněk v hltanu - řízeno prodlouženou

míchou

- proces polykání - hrtan se zvedne, hrtanová příklopka se uzavře, zastaví se dýchání - potrava putuje z hltanu do jícnu - peristaltické pohyby - do žaludku

- pohyb potravy usnadňuje hlen vylučovaný sliznicí trávicí soustavy

Řízení činnosti hladkého svalstva trávicí trubice

- nervy vegetativní nervové soustavy a tkáňovými hormony (= vznikají v buňkách některých částí trávicí trubice)

- jsou také schopny vytvářet svalovou aktivitu nezávisle na nervovém působení

ŽALUDEK (ventriculus, gaster)

- svalový vak, pojme 1 - 2 l potravy

- v levé brániční klenbě

- ve sliznici žaludku - četné žaludeční žlázky

- svalovina žaludku - 3 vrstvy - mohutné v oblasti vrátníkového oddílu - pyloru

- funkce: shromáždění a zadržení potravy a její promíchání s žaludeční šťávou - chemicky

se změní na tráveninu - po malých dávkách vypouštěna k dalšímu zpracování do

tenkého střeva

Žaludeční šťáva

- čirá, nažloutlá, silně kyselá tekutina (pH = 1)

- produkt žaludečních žlázek - denně 1 - 2 l

- složení: HCl, pepsinogen, hlen (mucin), voda, anorganické látky

Kyselina chlorovodíková

- vytváří silně kyselé prostředí pro působení enzymu pepsinu

- usnadňuje trávení masa - vazivo bobtná, maso se rozpadá na jednotlivá vlákna

- chrání některé vitamíny v potravě před znehodnocením (př. vitamín C)

- ničí choroboplodné zárodky

Pepsinogen

- neúčinná forma pepsinu, v kyselém prostředí se mění na účinný pepsin

- pepsin - enzym, který štěpí bílkoviny na jednodušší látky (jen určité vazby), sráží mléko

- pozn. u kojenců sráží mléko chymosin

Hlen

- zásaditý, pokrývá v souvislé vrstvě sliznici

- chrání před účinkem pepsinu + HCl

Řízení vyměšování žaludeční šťávy

- nervově i látkově

- zahájeno reflexně - drážděním chuťového čidla a čidel ve stěně žaludku

- trvá tak dlouho, dokud se vytváří gastrointestinální hormony - př. gastrin (vznikají ve sliznici žaludku a tenkého střeva dokud neopustí žaludek všechna trávenina)

Plnění žaludku a jeho pohyby

- tekutiny žaludkem protékají

- při plnění hustší potravou - stěny ochablé

- 10 - 15 minut po jídle - stahy žaludeční svaloviny - peristaltika (příčné zaškrcování od česla až k vrátníku) - dochází k promíchání se žaludeční šťávou - vznik tráveniny (chymus)

- za 3 - 4 hod stahy zesilují, vrátníkový svěrač ochabne - porce tráveniny vypuzeny do dvanáctníku

- trávenina z cukrů zůstává v žaludku 2 hodiny, z bílkovin 4 hodiny, z tuků 6 hodin

- rychlost vyprazdňování žaludku - přímo úměrná množství potravy


TENKÉ STŘEVO

- 4 - 5 m dlouhé, 3 - 3,5 cm široké

- funkce: probíhá konečná fáze trávení - úplné rozštěpení živin na jednoduché látky a jejich vstřebávání

- sliznice - tvoří četné řasy, je pokryta drobnými výběžky - klky

- klky - obsahují pleteň krevních vlásečnic, mízní vlásečnici a snopečky hladkého svalstva

- vysoké 0,5 - 1,5 mm

- pokryté výstelkovými buňkami - zvětšují povrch sliznice až na 40 m2

- při dráždění sliznice se smršťují a natahují

- mezi klky - jednoduché trubicovité žlázky střevní - produkují střevní šťávu

- v horní části střeva - buňky, které při styku s tráveninou produkují hormony - sekretin a pankreozymin - podněcují slinivku břišní k produkci šťávy

Části tenkého střeva:

1. dvanáctník (duodeum) - 25 - 30 cm, podkovovitě ohnutý, ústí zde žlučový vývod a vývod

slinivky břišní

2. lačník (jejenum)

3. kyčelník (ileum)

Pohyby tenkého střeva

I. místní pohyby

- střídavé svírání a ochabování jednotlivých úseků střev

II. celkové pohyby - peristaltika

- stahy, které jako vlny postupují po tenkém střevě a posouvají jeho obsah

Trávení v tenkém střevě

- žlázky sliznice produkují střevní šťávu

- do dvanáctníku přitéká šťáva ze slinivky břišní a žluč z jater

Slinivka břišní (pankreas)

- podlouhlá žláza uložená v ohbí dvanáctníku

- skládá se z lalůčků - vyúsťují trubičkami do hlavního vývodu, mezi trubičkami - shluky drobných buněk - Langerhansovy ostrůvky - produkují inzulín

- šťáva slinivky břišní - dva druhy

- první - obsahuje hydrogenuhličitan sodný - slouží k neutralizaci HCl z žaludku

- druhá - velký počet trávicích enzymů

- trypsinogen - neúčinná forma trypsinu

- aktivaci způsobuje enterokináza obsažená ve střevní šťávě a ve sliznici tenkého střeva

- trypsin pokračuje v trávení bílkovin na peptidy

- směs amyláz - štěpí škroby na jednoduché cukry

- směs lipáz - rozkládají tuky

Játra (hepar)

- největší žláza v těle - 1,5 kg

- v pravé brániční klenbě, pravý (větší) a levý (menší) lalok

- tvořeny jaterními lalůčky - mají tvar protáhlých vícebokých hranolů

- každý lalůček - složen z jaterních buněk seřazených do dvou řad v trámečky

- do štěrbiny mezi řady vyměšují buňky žluč - odtéká do jaterních žlučovodů - jaterní vývod (vystupuje z jater) - žlučovod - ústí do dvanáctníku

- při ucpání žlučovodu - žluč se hromadí v krvi - vzniká žloutenka (žluté zbarvení kůže)

- mezi jaterním vývodem a žlučovodem - spojka se žlučovým měchýřem - žlučníkem

Žlučník (vesica fellea)

- 7 - 10 cm dlouhý

- leží na ploše jater

- shromaždiště žluče, žluč se koncentruje - cholesterol se může vysrážet - vznikají kameny

- játra - dvojí krevní přítok - vrátnicová žíla - přivádí krev z žaludku, střev a sleziny

- jaterní tepna - zásobuje játra kyslíkem (vychází z aorty)

- cévy opřádají lalůčky a jejich vlásečnice vnikají mezi trámce jaterních buněk

- z jater odchází krev jaterní žilou do dolní duté žíly

žluč

- žlutohnědá vazká tekutina, až 1 litr denně

- obsahuje: voda, soli, žlučová barviva (bilirubin), soli žlučových kyselin a další látky

- soli žlučových kyselin - snižují povrchové napětí - rozptylují tuky na jemné kapénky - emulzi - usnadňuje působení trávicích enzymů tuků a jejich vstřebávání

- bilirubin - ve střevě odbourán bakteriemi - vzniká urobilinogen - způsobuje zabarvení stolice

Význam jater:

- glukóza se v nich ukládá ve formě glykogenu

- vytváření glukózy z necukerných složek

- uvolňování glukózy do krve - udržení homeostázy (5 mmol/l plazmy)

- tvorba tuků ze sacharidů

- dusík je převáděn na močovinu

- syntéza plazmatických bílkovin

- zásobárna vitamínu B12 a vitamínů rozpustných v tucích (A, D, K)

- odbourávání hemoglobinu - železo se váže na feritin

- syntéza látek pro srážlivost krve

- tvorba velkého množství tepla

- DETOXIKACE - přeměna látek pro organismus škodlivých

-

Onemocnění jater

- virová hepatitida typu A - bolesti v břišní dutině, zvětšení jater, poruchy trávení, moč tmavě zbarvená od bilirubinu, zežloutnutí kůže, "nemoc špinavých rukou"

- virová hepatitida typu B - podobný průběh, šíří se krví - "sérová hepatitida"

- alkoholická hepatitida - nadměrné pití alkoholu, dochází k zánětu jaterních buněk, později zanikají, vytváří se nefunkční zjizvená tkáň - stádium cirhózy

střevní šťáva

- obsahuje: enzymy štěpící bílkoviny, tuky a cukry

- sekrece se zvyšuje po požití jídla

hlen

- pokrývá střevní sliznici

- chrání ji před mechanickými a chemickými vlivy

Přehled trávení jednotlivých živin

I. složené cukry (polysacharidy, škroby)

- v ústech ptyalin rozkládá na dextriny a maltózu

- v tenkém střevě - účinkem amyláz pankreatické a střevní šťávy na jednoduché cukry, hlavně glukózu

II. bílkoviny

- v žaludku - hydrolýza pepsinem na albumózy a peptony

- v tenkém střevě se albumózy a peptony štěpí trypsinem na peptidy

- enzymy střevní šťávy přeměňují peptidy na jednotlivé aminokyseliny

- podmínka strávení bílkovin - musí být před požitím denaturovány - př. vařením

III. tuky

- v tenkém střevě - žluč nerozpustné tuky emulguje -zvětší se plocha vystavená účinkům lipáz

- účinkem lipáz se štěpí na glycerol a mastné kyseliny

Vstřebávání látek z tenkého střeva

- hlavní místo - tenké střevo

- vstřebané látky jsou odváděny krví a mízou

- vstřebávání zajišťuje:

1.pasivní transport - prostou difúzí (látka proniká z místa větší koncentrace do míst s menší koncentrace) nebo difúzí za účasti přenašeče

- nespotřebovává se E, př. voda, vitamíny rozpustné ve vodě atd.

2. aktivní transport - rychlejší než difúze, látka přenášena přenašečem bez ohledu na koncentraci, děj aktivní - spotřebovává se E z ATP, př. cukry, aminokyseliny, tuky atd.

- většina látek je nejprve vrátnicovým oběhem odváděna do jater - tam jsou zpracovány, příp. uloženy do zásoby

- tuky se po vstřebání sloučí - vytvoří kapénky - odváděny mízou do krve

 

TLUSTÉ STŘEVO (intestinum crassum)

- 1,5 m dlouhé, 5 - 7 cm široké

- stavba: - slepé střevo - na jeho spodině - červovitý výběžek - apendix

- vzestupný tračník

- příčný tračník

- sestupný tračník

- esovitá klička

- konečník

- sliznice nemá klky, neprodukuje žádné enzymy, obsahuje žlázové buňky - produkují hlen

- střevo se plní za 4 - 8 hodin

- shromažďuje se zde nestrávené a nestravitelné zbytky, dochází ke vstřebávání solí a vody

- zahušťuje se obsah střeva

- probíhají zde kvasné a hnilobné procesy - vznikají plyny (metan, amoniak, sulfan, oxid uhličitý) -příčina plynatosti

- kvasné bakterie - zkvašují sacharidy + částečně celulózu

- hnilobné bakterie - rozkládají aminokyseliny

- činností Escherichia coli - vytváří se vitamíny - B12, K - jsou vstřebávány tlustým střevem

- za 18 - 20 hodin po přijetí potravy - z nestrávených zbytků - stolice - zabarvená produkty rozpadu žlučových barviv

- vyprázdnění stolice z konečníku - reflexní děj - nahromaděním vzniká tlak v konečníku - defekační reflex proběhne pouze, pokud to vůlí povolíme -svalstvo konečníku se smrští - uvolní se vnitřní a vnější svěrač - konečník se vyprázdní

- ústředí řízení defekace - v křížové a prodloužené míše

- vnitřní svěrač = hladký sval - nelze ovládat vůlí

- vnější svěrač - příčně pruhovaný - lze ovládat vůlí - lze zadržovat stolici

Zácpa - vzniká při požívání potravy chudé na nestravitelné složky - buničinu a nedostatek

vody

Průjem - zrychlený průchod střevního obsahu, příčina: porucha trávení, požití potravin na

které je střevo citlivé

 

Náhledy fotografií ze složky Trávící soustava

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

nuda

(Registo, 12. 4. 2010 9:21)

to je na hovno

Re: nuda

(luky, 4. 4. 2016 21:21)

tonení na hovno

AHOJ

(LUKY, 4. 4. 2016 21:17)

TOHLE JE DOBRY TADY NAJDU VŠECHNO

Re: AHOJ

(LUKY, 4. 4. 2016 21:20)

HMM

...

(..., 3. 6. 2012 11:28)

Skvělé stránky, moc mi pomohly :)) Jen občas nějaký ten překlep docela bije do očí ("resobční," "viklavost") ;-)

maj

(maj, 21. 3. 2012 10:26)

khkgghhfghhhhhhhhhh

dada

(dada, 16. 2. 2012 18:10)

hmm

BB

(ája, 4. 6. 2011 12:37)

jste padlí na hlavu ..je to v poho,jestli vám to nestačí,tak si to najděte jinde,ae nekrytizujte to !

podekovani

(adam, 21. 11. 2009 15:41)

diky moc tato stranka mi pmohla ve skole v testu

for: xxx

(autor, 21. 4. 2008 16:34)

nauč se číst a pak komentuj..je to tam ale chce to umět česky a hlavně vědět kde to máš hledat, ale když vaříš z vody tak pak je to těžký..jinak jestli ti to nestačí půjči si někde v odborné knihovně fyziologii tlustého střeva tam toho máš kolik chceš...jelikož tyhle stránky nejsou určeny pro mediky ale pro děcka na zš nebo spíš pro sš tak si myslím, že to bohatě stačí...

for: No name

(autor, 21. 4. 2008 16:30)

a co se třeba naučit číst?? viz pod obsahem GIT (trávící soustava) je napsáno fogalerie k tráv.s....co tam asi je v té fotogalerii??? jinak určitě máš nějakou knížku kde najdeš obrázky a internet je též k dispozici hmm?? a jinak na úvodní straně je napsáno Stránky jsou ve výstavbě - co to znamená?? myslím že jednoduché pochopit!

více informací

(No name, 12. 4. 2008 17:34)

Chtělo by to aji obrázky,někdy se k tomu hodí ,hlavně do školy........a myslím jako ke všem soustavám

blbci

(xxx, 10. 4. 2008 18:48)

jste pěkný čůráci nemáte tam ani funkce tlustýho střeva

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA